Tapety – šaty pro stěny

I když mnozí na ně zanevřeli, tapety nikdy neztratily své kouzlo. Dokáží skrýt defekty starých stěn a bez váhání dodají interiéru punc luxusu a prestiže.

Nabídka tapet je tak rozsáhlá, že si v ní dokáže vybrat každý. Liší se nejen barevností a vzory, ale také materiály. Zatímco některé jsou jako nejjemnější tkaniny, jiné odolají šplouchající vodě a nezničí je ani odvážné dětské hry.

Proč tapety? Většinou proto, že nabízejí vlastnosti, kterými nedisponuje žádná interiérová barva. Tlumí hluk, vytvářejí pocit teplé stěny a dokáží skrýt drobné stavební defekty, aniž by je bylo nutné opravovat. Tvoří na stěnách plastické struktury a geometrické vzory, kterých interiérovými barvami dosáhnout nelze.

Jak se v nich vyznat?
Nejlevnější a nejoblíbenější jsou papírové tapety. Nemají stálý rozměr, protože zatímco při nanášení lepidla bobtnávají, při schnutí se opět scvrkávají.

Aby dokonale zakryly zeď, patří pod ně podkladní vrstva, která zamezí rozcházení okrajů. Ty jsou většinou překládány.

Jednovrstvé tapety mají kratší životnost než dvouvrstvé, a tak patří do místností, které modernizujeme vzácněji. Hladké tapety zaujmou vzorovaným potiskem. Strukturovány jsou v prodeji i bez potisku s přetíratelným povrchem. Jejich úkolem je vytvořit na stěně plastický vzor, ​​který později zvýrazní interiérové ​​barvy.

Vliesové tapety se vyrábějí z netkané textilie z celulózových a polyesterových vláken. Na rozdíl od papírových nemění své rozměry, a tak se lepidlo nanáší přímo na zeď a okraje tapet lícují jeden ke druhému bez překrývání. Vzorované mohou být lisováním, polyakrylátem nebo pěnou z PVC, což dává designérům mnoho možností.

Do vlhkého prostředí patří vinylové tapety vyrobené z plastu, které směřují nejčastěji do kuchyní, koupelen, na chodby a do síní. Jsou omyvatelné a liší se hlavně podkladovou vrstvou. Ta může být z papíru nebo vliesu, což určuje, jak se budou tapety při lepení chovat.

Tapety se však vyrábějí iz textilu, imitace hedvábí či skelných vláken, aby umožnily vytvořit luxusní povrchy. Výhodou je, že tapetovat lze nejen celoplošně, ale s použitím bordur pouze určité části stěn. Při změně výmalby tak místnost nabude nového rázu i bez výměny původních tapet za nové.

Není lep jako lep
V závislosti na použitém druhu tapet se liší i druhy lepidel. Musí se vyrovnat s různou hmotností tapet a v případě přetíratelných materiálů musí být voděodolné. Nejednou obsahují také protiplísňové příměsi či přísady, které pomáhají při napínání tapet při vysychání. Kromě velkých balení jsou dostupné také v tubách pro korekce a lepení detailů.

Mají svá tajemství
Při výběru tapet je třeba dbát i na jejich specifika. Tapety s pruhovaným vzorem zvýrazňují výšku místnosti a odhalí všechna zakřivení stěn. Je téměř nemožné ukrýt zaoblení stěn a lichoběžníkové nerovnosti pod ostrými liniemi.

Vzorované tapety dokážou ukrýt mnoho defektů, důležité je dbát na to, aby velikost jednotlivých vzorků odpovídala velikosti místnosti. Čím menší místnost je, tím drobnější vzor do ní patří. Stínované vzory mohou začátečníkům způsobit při lepení vrásky, protože napojování barevných přechodů vyžaduje zručnost. Stejnou preciznost vyžadují i ​​jednotlivé motivy a velkoplošné scenérie.

Nadpojování vzorů
Zatímco u některých tapet není nutné zabývat se napojováním vůbec, jinde je třeba dodržet přímé seřazení či seřazení s posunutím. Rafinované vzory využívají i obrácené lepení, kde se mění orientace tapety shora dolů v každém lichém pásu. To vše
je třeba zohlednit při výpočtu spotřeby.

Třeba počítat is pomocníkem, který pomůže zkrotit tapetové pásy při lepení. Podklad musí být rovný, nasákavý a takový soudržný, aby vrstva lepidla neoddělila z omítky staré vrstvy barvy. Kvalitu povrchu prověří lepící páska. Pokud při stržení s sebou bere starou výmalbu, bude se jí třeba zbavit.

Jak postupovat?
Pod papírové tapety patří základní vrstva označovaná jako makulatura. Jedná se o podkladový papír nebo celulózový nátěr, jehož úkolem je zabránit rozcházení okrajů tapetových pásů při chnutí. Makulatura se na stěny lepí ve směru kolmo na tapety. To znamená na stěnách ve vodorovných pásech a na stropě rovnoběžně s oknem. Natírá se lepidlem a na stěně vyhlazuje tapetářským kartáčem. Přečnívající makulaturu je třeba precizně oříznout, obzvláště v rozích místností, kde lze použít i opravné tmely.

Pásy tapet je dobré nastříhat si s předstihem tak, že budou o 5 centimetrů delší než výška stěny, aby je bylo možno po nalepení přesně zaříznout. Ohled je třeba brát na napojování vzorů, které mohou být vzájemně posunuty. Tehdy je pro úsporu materiálu lepší pracovat se dvěma rolemi současně.

Důležité je zvolit startovací bod v místnosti tak, aby vzor vynikl naplno. Při tapetování jednotlivých stěn rozhodne symetrie. Začíná se většinou od středu, při celoplošném je třeba hledat místo, kde nebude vidět ztrátu nadpojení vzoru. Platí pravidlo, že pokud se pásy tapety překrývají, světlo by mělo přicházet ze strany překrytí, aby jej nebylo vidět. Při zakládání prvního pásu pomůže olovnice či vodováha, která určí kolmici.

Papírové tapety nebo vinylové tapety s papírovou podkladovou vrstvou je třeba po nanesení lepidla nechat nabobtnat, aby změnily svůj rozměr na maximum. Pokud dosáhnou novou, výrobcem ohlášenou šířku, mohou jít na zeď. Jinak by se pod nimi vytvořily bubliny. Nataženou tapetu je třeba za mokra vyhladit tapetářským kartáčem, který vytlačí vzduch a zajistí dokonalý kontakt o stěnou. Mokrá houba setře z povrchu zbytky lepidla.

U vliesových tapet se lepidlo nanáší na zeď a tapetové pásy jsou lícovány bez
překrytí. V tomto případě se kromě tapetářského kartáče používá i váleček, kterým lze zajistit těsné napojení pásů. Jelikož taková tapeta při schnutí svou velikost nemění, finální stav odpovídá pracovnímu.

Největší pozornost vždy vyžaduje lepení rohů místností a detailů kolem konstrukčních otvorů a infrastruktur.

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram